Čaj o páté s Knihomolkou

by - prosince 19, 2015


Hezké odpoledne (pokud tedy můžeme tu tmu venku považovat za odpoledne) všem! Ráda prohlížím knižní blogy, přečtu si nějaký ten pěkný článek nebo recenzi, zanechám komentář a pokud se mi na určitém místě zalíbí, nevidí mne tam autor/ka naposledy. Často žasnu nad tím, kolika knihami se někteří během měsíce stihnou obdarovat. Vždy v koutku duše maličko závidím, neboť nový knižní přírůstek potěší snad každého milovníka knih. Takže kupovat, či nekupovat?

Knih je nespočet, času málo, peněz nejméně. Pokaždé, když procházím knihkupectvím, můj mozek vytváří seznam knih, které bych si bezstarostně nakoupila, kdyby mé konto oplývalo milióny. Jak vám ale pravděpodobně dochází, milionářka (bohužel) nejsem. "Peníze tě šťastným neudělají!", říká se. Mohlo by tomu však být v případě knihomolů jinak?


I když bych nejraději vykoupila celé knihkupectví a svůj pokoj obestavěla kolem dokola přecpanými knihovničkami, povětšinou odcházím jen s jednou knihou v náručí. Knihy nejsou levná záležitost, i přesto však raději vytáhnu peníze z vlastních zdrojů, než abych musela do knihovny, kam dvakrát ráda nezavítám. Osobně proti knihovnám žádnou zášť nechovám, ba naopak, jen mi vadí několik maličkostí. Patří mezi ně například omezená lhůta pro navrácení (ne že bych něco četla půl roku, ale občas mě toto omezení poněkud stresuje), to, že nevíte, kdo měl knihu před vámi, zašpiněné listy (opravdu nechci přemýšlet, od čeho je zrovna tenhle a tamhleten flek), poničená vazba, ale především - kniha vám nepatří. Nevím, zda by se taková záliba neměla zařadit mezi závislosti či úchylky, ale touze mít každou knihu, jež mi padne do oka, neodolám. 
Pro knihomola pak neexistuje horší okamžik, než když se se svou nejnovější favoritkou musí rozloučit a navrátit ji zpět tam, kam patří - do zaprášených polic knihovny. Sama mám ke knihám určité pouto, jenž může být jen těžko vysvětlováno, ovšem občas něco stojí. 

Fakt, že do knihovny vyrážím jen z důvodu sehnání povinné četby, způsobuje i mé občasné čtecí odmlky, které nastávají v momentě, kdy už nemám na stole jedinou nepřečtenou knihu. Častokrát bez čtení moc dlouho nevydržím a nakonec stejně skončím s hromadou vypůjčených knih.

A jak jste na tom vy? Raději knihy kupujete, nebo vypůjčujete v knihovnách? Také nemáte radí momenty, kdy se s knihou musíte rozloučit? :)






You May Also Like

23 milých komentářů

  1. Mame to stejne. Taky knihy radeji kupuji. Hezky clanek, sice o neco kratsi nez obvykle, ale hezky. ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Také to mám stejně a dokonce stejné důvody! Knihy, které jsem měla půjčené si beztak pak koupím. Teď mě nahání v knihovně, že už mám knihy vrátit. Přitom jsem je ještě ani otevřít nestihla! Já toho půl roku potřebuju:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě! Když si tu knihu půjčím a líbí se mi, musím si ji prostě koupit. To je nejhorší, když tě takhle nahání.. Člověk pak neví co dříve, každý přeci čte jiným tempem. Díky za hezký komentář, je super vidět, že někdo sdílí stejný názor. :)

      Vymazat
  3. Tak to mi máme skvělou knihovnu i knihovnici . termíny žádný stres , jo taky si kupuji knihy , ale bohužel ne tolik kolik bych chtěla - jasně finance -

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobře. :) A finance, no, nemusely by ty knihy být tak drahé...

      Vymazat
  4. Skvělý článek, jsem na tom stejně :) Samozřejmě bych si knihy raději kupovala, ale není to levné, takže si knihy hodně půjčuji :) Ještě že máme naprosto úžasně zásobenou knihovnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Není to vůbec levné.:/ Ta naše knihovna moc dobře zásobená není, je hezká, knih dostatek, ale přeci jen tam něco postrádám.

      Vymazat
  5. Nemáme knihy už kam dávat, takže kupujeme a dáváme dál, půjčujeme v knihovně a hodně čteme elektronické.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já zatím místo pokaždé někde našla. A elektronické jsem zatím nezkoušela, nevím proč, ale moc mě to neláká, dávám přednost vonícím papírovým stránkám. Ale třeba časem změním názor... :)

      Vymazat
  6. Kedysi som chodila do knižnice stále, no teraž už pomenej. Totižto, keď sa mi nejaká knižka páči, tak ja ju potrebujem mať a nie ju vrátiť. To láme srdce :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě úplně vystihuje! :D Také mi vždycky vracení knih láme srdce... :D

      Vymazat
  7. Já do knihovny chodím celkem pravidelně. Jednak pro povinnou četbu, ale jednak proto, že nemám tolik místa, abych kupovala všechny knihy, které mi padnou do oka. Obvykle si knihu půjčím, přečtu a někdy zjistím, že mi nestojí za to, abych za ní utrácela. Pokud se mi naopak líbí, pořídím si ji. Mám doma mraky nepřečtených knih, na které jsem pořád ještě nenašla čas, což znamená, že každá nová jenom přibude na seznam. A protože můj pokojíček vážně není nafukovací a moje knihovna už teď praská ve švech, musím pečlivě zvažovat, co si pořídím a co mi stačí jednou přečíst. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je takové menší mínus nakupování - někdy se člověk přehmátne a koupí knihu, která za to nestála... Místo zatím stále mám, ale až se začne každá, dříve volná polička prohýbat, budu muset trochu polevit. :D Děkuji za úžasný komentář! :))

      Vymazat
  8. Tenhle pocit závisti moc dobře znám :D Občas vůbec nechápu, kde na to berou peníze a hlavně místo.

    Takový seznam radši ani nesestavuji, protože bych musela vyloupit banku... nebo rovnou knihkupectví :D Za peníze si člověk štěstí nekoupí je podle mě dost nepřesná věta. Teď zrovna nemyslím přímo knihy, i když jsem šťastná, když nějakou knihu dostanu. Ale pořád jsou to jen věci. Ale třeba zvířátka jsou za peníze a ty štěstí rozhodně přináší. (Promiň, asi tady přemýšlím nad něčím úplně jiným, ale nedokážu si pomoci.)

    Doopravdy hodně využívám knihovnu a přesně jak říkáš. To, že musím knihu vrátit do třech měsíců jestresující. Zvlášť, když jich mám půjčených třeba dvacet a mám mnohem větší chuť na čtení těch zbylích děvatenácti. Poničené či polité knihy mi také hodně vadí. Navíc se to dost stává i u knih, které měl přede mnou půjčený třeba jen jeden člověk, nad tím mi rozum zůstává stát. Jinak u některých knih je dobrý, že je můžu vrátit, protože je už v životě nechci vidět. Ale u většiny je mi to líto a u některých mi to doslova láme srdce. Jenže knihovna je asi to nejlevnější a nejjednoduší řešení.

    Povinná četba je další věc, docela mě překvapuje, jak jsou knihovny nezásobené. Mají tam tři výticky Padesáti odstínů šedi, ale ani jeden výtisk Romea a Julie nebo Vánoční koledy. A to bych si zrovna tu Vánoční koledu přečetla ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, nic se neděje, naopak jsem ráda za tak milou úvahu! :) S těmi zvířátky je to přesně tak, jak píšeš. :)

      Já si třeba dvacet knížek najednou radši nepůjčuji, jelikož vím, že bych je nejspíš nestíhala číst a jak už jsem psala - moc to půjčování nemusím... I když mi většinou nic jiného nezbyde. :D

      To s tou nezásobeností je pravda, celkově mi občas připadá, že někdy knihovny (samozřejmě ne všechny, to bych jim křivdila) nakupují knihy trošku bez rozmyslu.

      Děkuji ti za úžasný komentář! :))

      Vymazat
    2. Já to nikdy nemám v plánu. Ale v knihovně většinou nejsou knihy, které chci a tak si je dám rezervovat a ono se jich pak plno vrátí najednou, takže to dopadá takhle :D

      S tím souhlasím. Měl by o tom rozhodovat někdo zodpovědnější než teď. Nejlépe knihomolové :)

      Vymazat
    3. Aha, tak to chápu. :D

      Určitě. :D A navíc - kdyby nebylo knihomolů, knihovny by prakticky nemohly existovat, takže občasná privilegia v podobě možnosti volby nových přírůstků mezi jejich police by nebylo špatné.

      Vymazat
    4. Přesně! Teď by to ještě chtělo někoho, kdo by o tom knihovny přesvědčil :D

      Vymazat
    5. Myslím, že takového člověka nejspíš nenajdeme. :( :D

      Vymazat
    6. V tom případě asi budeme muset převzít vedení knihoven...

      Vymazat

Vaše komentáře jsou pro mne největší odměnou. ♥

Copyright © Barbora Voříšková, 2015 - 2017

Není-li uvedeno jinak, vše, co naleznete na tomto blogu, bylo v krůpějích potu sesmoleno mou vlastní rukou. A proto vás žádám, respektujte autorská práva.