Recenze - Vražedná léčba (Labyrint #3)

by - ledna 22, 2016

Vražedná léčba

James Dashner

Počet stran: 312

Nakladatelství: Yoli


Po dlouhatánské době, jejíž náplní bylo především nekonečné učení se na testy, čtvrtletky, dějepisnou olympiádu, večery prosezené nad zápisky v sešitech, lehké usínání a těžké vstávání, mám konečně čas napsat novou recenzi. Třikrát hurá! Dnes proběhlo uzavírání klasifikace a já mohu s čistým svědomí říci, že jsem dělala, co jsem mohla. Moje úsilí mi nakonec vyneslo samé jedničky a jednu dvojku (z matematiky, jak jinak), u níž je šance proměny v jedničku, ale nevím... Pak zde máme již zmíněnou olympiádu z dějepisu. Druhé místo v okrese z celkových třiceti účastníků, postup do kraje. Tenhle týden byl skutečně výživný. Každopádně nechci moc blábolit o lednových událostech, jelikož na dnešním programu mám recenzování Vražedné léčby. Jak tedy kniha samotná zakončila nadějnou trilogii? :)

 

Probojovali se zdmi Labyrintu, utekli slizkým rmutům, překonali Spáleniště protkané krvežíznivými raply a nyní stojí tváří v tvář ZLOSINu. Zkoušky skončily a Placery v čele s Thomasem čeká finální proces hledání léku proti erupci, smrtící nemoci, která pomalu devastuje každičký kousek lidství a mění povahu člověka v cosi nepříčetného. ZLOSIN zničeho nic hraje na přátelskou strunu, Thomas si je však moc dobře vědom, jak nebezpečné vkládání důvěry do rukou těchto bezpáteřních padouchů může být. Navracející se vzpomínky jen nahlodávají realitu dávající jasný signál - opět nevěřit nikomu.


Čas lží je u konce


Thomase, Minha a Newta jsem si oblíbila hned mezi prvními řádky Labyrintu, na stránkách Spáleniště si znechutila Teresu, Brenda v mých očích naopak stoupla. Vražedná léčba mi náhled na hlavní i vedlejší postavy nijak nezměnila, možná jen Thomas mě určitým způsobem vytáčel.
Po druhém pokračování má zvědavost vysoce stoupla, upřímně mne zajímalo, jak autor zvládne dějovou linku ukočírovat a zda-li mu nedojdou nápady, což často zapříčiňuje vznik nesnesitelných braků. Dashner samozřejmě k brakům neklesl. Po celou knihu udržoval svůj individuální styl, každou kapitolu zakončil napínavou větou. Občas mne přiváděl k šílenství. Připadala jsem si, jako kdybych sama byla nakažena erupcí a stával se ze mě rapl. 

Nenadálá akce hned zpočátku příběhu byla překvapující, až nereálná. Nad schopnostmi Placerů mi v průběhu celé knihy zůstával rozum stát. Přemýšlíte: "Vážně by tohle dokázali puberťáci?", pak však dospějete k myšlence, která vás jen utvrdí v tom, že dokázali. Přežili Labyrint, přežili Spáleniště, nějaká menší roztržka je oproti těm dvěma místům naivní záležitostí. 

Události poměrně rychle nabírali na obrátkách, měla jsem pocit, jakoby se v knize stále něco dělo, avšak zároveň vůbec nic. Emoce vyprchaly a uvnitř mne zela černá díra. Prostě nic. Umřel tenhle - nulová reakce. Stalo se tohle - nulová reakce. Buď mé pocity zapříčinily dlouhé odmlky mezi čtením, nebo vinu nese autor. Volím druhou variantu. 

Něco knize zkrátka chybělo. Ať už lepší vykreslení postav, zajímavější děj, který byl v několika bodech dosti předvídatelný, intenzivnější podněcování čtenáře ke čtení,.. No, zkrátka rozporuplné pocity. Naopak nemohu říct, že bych se vyloženě nudila. Na zakončení jsem byla natěšená a možná zde vězí kámen úrazu. Má očekávání byla až příliš vysoká.

Kdybych měla zhodnotit sérii jako celek, zařazuji ji mezi své oblíbenkyně. Dashnerův neotřelý dystopický svět se mi zalíbil, z postav mi byli nejbližší Newt a Brenda, do budoucna určitě plánuji re-reading.

Vražedná léčba menší zklamání, z konce jsem na rozpacích. Avšak kdybych měla knihu srovnat s jinými fantasy tituly, určitě by se řadila mezi ty zdařilejší. Bohužel nejslabší díl celé trilogie.

81%


A co říkáte na poslední, třetí díl vy? Zklamal vás, nebo naopak nadchnul? :) 

You May Also Like

5 milých komentářů

  1. Krásná recenze! ;-) A gratuluji k umístění v olympiádě, jsi dobrá! :») nám už taky uzavírali známky, ale takhle dobře mi teda nedopadly :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tomu nedostatku času rozumím :D Gratuluji ke známkám, já bohužel takové štěstí neměla... matika je zlo :( A také gratuluji k druhému místu :)

    Překvapivě jsem si stihla Vražednou léčbu už přečíst a vlastně nevím jaké z ní mám pocity... první díl byl skvělý, druhý díl moc nemusím a třetí... no... rozhodně to bylo zajímavé zakončení.

    A vím, že to sem nepatří, ale nedávno jsem ti psala mail. A nevím jestli sis nekontrolovala schránku nebo jestli ti nepřišel, tak jsem se jen chtěla zeptat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, ten konec byl takový zvláštní... :)

      k mailu - už ani nevím, jak dlouho jsem do těch míst nevkročila, určitě se kouknu a odepíšu ti, nebyl vůbec čas, je to hrozné... :D :/ Ozvu se ti a promiň! :)

      Vymazat
    2. No byl takový neukončený... jako kdyby se to celé mělo opakovat znovu... nebo jako kdyby to byl začátek lidstva jak ho známe...

      V pohodě :) Nespěchám, jen jsem chtěla vědět jestl iti přišel, občas se stává, že maily, které posílám nedojdou. Navíc já jsem třeba zvyklá mít mail neustále otevřený, i když chápu, že to tak nemají všichni :)

      Vymazat

Vaše komentáře jsou pro mne největší odměnou. ♥

Copyright © Barbora Voříšková, 2015 - 2017

Vše, co naleznete na tomto blogu, podléhá autorským právům. Proto vás žádám, nekopírujte, nekraďte, nevydávejte cizí díla za své. Buďme k sobě féroví. Svět pak bude zase o kousek lepším místem.